Petra Narovcová

Absolvované kurzy:

APUL "A"

CV

Petra je instruktorka s velkým nadšením a dlouholetými zkušenostmi. Kariéru odstartovala v naší škole, a zároveň zvládala postupem času působit v dalších lyžařských destinací jako např. v Rakousku, Japonsku a Austrálii.

Věří, že naučit se lyžovat může každý a že lyžařské dovednosti se dají neustále vylepšovat.

Odkud původně pocházíš a jak jsi se dostala na hory jako lyžařská instruktorka?

Vyrůstala jsem v malém městečku, kde protéká Sázava.

Byla jsem takový to otravný dítě, co chtělo každý víkend lyžovat a jezdit na hory. Taťka mě tenkrát podpořil a odvezl mě na můj první instruktorský kurz do Pece pod Sněžkou (to mi bylo asi šestnáct).

Tam jsem byla přesvědčena, že chci pracovat v K+K ski school. Po úspěšné zkoušce jsem šla za šéfinstruktorem, a tak jsem dostala první brigádu na horách. Během střední školy jsem byla na sjezdovkách každé prázdniny a hodně víkendů, na vysoký to bylo ještě častěji. A když jsem dostudovala, nedokázala jsem si představit dělat něco jiného, třeba sedět v kanceláři.

Kde v současnosti působíš?

Momentálně lyžuji s klienty v Niseku (Japonsko) a v Thredbu (Austrálie, během letních měsíců v Evropě). A mezi sezónami mě potkáte v Söldenu (Rakousko).

Co se Ti na K+K nejvíc libí? V čem se liší od ostatních škol, ve kterých jsi působila a působíš?

Na K+K mě nejvíc baví lidi, super parta, a hlavně se všichni pořád vrací. Jedinečný je i věčně našláplý program pro instruktory, mohla jsem dvakrát týdně trénovat na lyžích, jednou týdně na snowboardu a v úterý se chodí na skialpy. Plus hodně kulturních akcí, někdy je opravdu těžké jich stihnout víc za večer.

Líbí se ti jak K+K lyžařská škola pracuje se svými instruktory?

K+K dává instruktorům skvělé příležitosti, možnost pracovat jen o víkendech, zůstat celou zimu, nebo i přes léto, a podpoří každý zajímavý nápad. V K+K jsem získala zkušenosti a nastartovala jsem instruktorskou kariéru, toho si nesmírně vážím.

Jaké klienty ráda učíš a proč?

Ráda učím pestrou výuku - privátní lekci, skupinku, dospělí, děti, začátečníky a pokročilejší lyžaře. Ideálně se to musí pořád nějak střídat, aby to bylo zábavný.

Na jižní polokouli je teď ze mně specialistka na lyžování se slečnami, dámami a s klienty, co mají strach. Většinou tito lyžaři zvládají jezdit na středně obtížné sjezdovce a já jim pomáhám najít na lyžích větší pohodu a sebevědomí.

Může být práce instruktorky celoživotní povolání?

Doufám, že ano, a přeji si ještě hodně sezón. V Japonsku a Austrálii mám kolegy, co učí lyžování celý život. Nikdy nemám odvahu se jich zeptat, kolik jim je (hodně přes padesát určitě), jaký mám k nim respekt.

Myslíš, že se může naučit lyžovat, nebo jezdit na snowboardu každý? A má smysl aby se na výuku lyžovaní hlásili i již zkušení lyžaři? Co by jim tato zkušenost mohla přinést?

Určitě, akorát někdo to zvládá rychleji a někteří musí být trpělivější. Z mého pohledu je důležitější, jestli lyžování klienta baví, protože má pak větší motivaci vytrvat a rychleji se zlepšuje.

Zkušení lyžaři mohou získat jiný pohled na jejich lyžování, mnoho nových tipů a naučit se snadněji si poradit v různých podmínkách.